Kapverdská kultura, kuchyně a lidé

Na svoji kulturu jsou Kapverďané velmi pyšní. Ostatně který národ není. Tady je tento pocit ještě umocněn tím, že kromě moře, pláží a počasí mají Kapverdy máloco nabídnout z přírody, historie či architektury. Kultura je především směsí Afriky s Evropou a projevuje se hlavně v hudbě, tanci a tradičních jídlech. Na Kapverdách potkáte hlavně přátelské lidi, do problematičtějších čtvrtí větších měst se sami raději nevydávejte.
Karnevalový průvod v Santa Marii na ostrově Sal

Morna a Funaná


Hudbou a tancem Kapverďané žijí a třeba cestování taxíkem je bez hlasité kapverdské hudby těžko představitelné. Nezřídka si můžete vychutnat živou hudbu i v levných restauracích. Světového úspěchu korunovaného nominací na Grammy v r.1995 dosáhla Cesária Évora (1941-2011) s kapverdskou tesknou mornou. Nejznámějším tradičním tancem je energická funaná, v jejímž doprovodu je nepřeslechnutelná tahací harmonika. Tradiční je skupinové bubnování (batucada), které je všudypřítomné zejména po Novém roce, tedy v době přípravy na karneval a přímo během karnevalu.

Svátky, slavnosti a karneval


Kapverďané se umí bavit a užívat si života. Můžete být nejen diváky, ale můžete se účastnit i aktivně. Slavnosti, poutě a festivaly neprobíhají jen během během jarního karnevalu, ale v podstatě celoročně. Prakticky nemine týden na Salu (a jistě i v dalších městech), aby neproběhl nějaký koncert místních hudebníků.

Kapverdská kuchyně


Základem místní kuchyně jsou samozřejmě ryby. A nejlepší jsou polosyrové steaky z tuňáka, serry (wahoo) a dorady (dolphin fish, mahi-mahi) nebo úplně syrový rybí tatarák a carpacio. V levnějších hotelích bývají ryby vysušené čekáním na strávníky, ale v místních lepších restauracích vám je podají správně. Samozřejmě není nad vlastnoručně ugrilovanou rybu.
Buzio je pokrm, kvůli kterému je potřeba rozbít spoustu krásných mušlí
Pokud se vydáte do místní restaurace, nezapomeňte ochutnat buzio. Je to poměrně levné jídlo i přes neobyčejně pracnou přípravu. Základem jsou mušle z rodu šišanovitých dlouhé 7 až 15 cm, vyskytuje se zde však i Šišan královský (Cassis tuberosa) dosahující délky přes 20 cm. Tyto krásné mušle musí být zničeny kvůli vyjmutí nohy plže, která se dlouho vaří, pak očistí, nakrájí, okoření a podusí.
Šišan královský dosahuje délky přes 20 cm
Národním jídlem je ale kačupa (cachupa, catchupa), jejímž základem je drcená kukuřice a fazole všech barev. Další přísady kačupy připomínají pohádku o Pejskovi a Kočičce, když vařili dort. V kačupě můžete najít sladké i běžné brambory, dýni, maniok, zelený banán, nasolené vepřové maso, klobásy, kuře, rybu, atd. Čerstvá kačupa (cachupa rica) se jí jako polévka, další dny zhoustne a podává se osmažená (cachupa guizada) s vejcem, klobásou nebo opět s rybou. Právě cachupa guizada je velmi levným a sytým jídlem, které se často snídá.

K vyhledávaným lahůdkám patří endemická narůžovělá kapverdská langusta (Palinurus charlestoni), která je však na červeném seznamu ohrožených druhů (IUCN) a její omezený lov je povolen od ledna do dubna. V jiném období vám restaurace pravděpodobně nabídnou langusty zmrazené nebo jiného původu.


Kapverďané, emigranti a imigranti


Drtivou většinu z více než půl miliónu obyvatel tvoří kreolové. Jsou to potomci Afričanů a Evropanů, zejména Portugalců. Kapverďané jsou podle genetické studie Afričany z 57%. Tomu odpovídá odstín jejich pleti, který je výrazně světlejší než u Senegalců, Nigerijců, Guinejců a Gambijců, které tu potkáte také. Mírně se liší obyvatelé jednotlivých ostrovů, ale turisté to většinou nepoznají. To ovšem neplatí v případě exotických a docela početných modrookých světlovlasých Kapverďanů na ostrově Fogo, kteří jsou potomky francouzského šlechtice Armanda de Montrond žijícího na tomto ostrově koncem 19. století.
Na ostrově Fogo žijí od konce 19. století světlovlasí Kapverďané
Více Kapverďanů než na Kapverdách žije v důsledku mnoha emigračních vln v zahraničí, na svou původní vlast jsou však hodně fixováni a významně přispívají do její ekonomiky. V USA se jich ke Kapverdám hlásí téměř půl miliónu, většina z okolí Bostonu, kam se původně dostali s loděmi velrybářů, na něž byli najímáni. Překvapením tak není přímá letecká linka mezi Kapverdami a Bostonem. Početnější emigrantské komunity Kapverďanů žijí také v Portugalsku, Francii, Nizozemsku, Senegalu a v Angole.

Santa Marie na Salu je velmi kosmopolitní město s trvale nebo sezónně žijícími komunitami především Italů, Portugalců, Britů, Nizozemců a Belgičanů. Poměrně hodně cizinců žije samozřejmě také v hlavním městě Praia, ale tam s výjimkou centra nejsou mezi 200 tisíci Kapverďany moc vidět.